Lectio divina
Co je to vlastně lectio divina? Je to četba Písma svatého, která nás proměňuje a vede blíže k Bohu. Svatý otec Benedikt XVI o této formě modlitby výstižně řekl: „Lectio divina je četba, která vede k modlitbě.“ Taková četba oslovuje, orientuje a buduje náš život. Je to četba Bible, skrze kterou k nám promlouvá sám Bůh. Jak takové lectio divina vlastně probíhá? Jsou mnohé způsoby a já vám představím ten jednochý (podle kardinála C.M. Martiniho).
Lectio
Cílem této první části zvané lectio je odpovědět si na otázku: Co říká tento text všeobecně? Na začátku je kromě úvodní modlitby důležitá četba textu. Někdo z přítomných přečte úryvek Písma. Po této četbě ten, kdo vede lectio divina, vysvětlí krátce přečtený text. Tento výklad nemá být exegetický a nijak složitý. Po výkladu má mít každý čas, aby se s textem seznámil opětovnou četbou. Je důležité si všimnou struktury textu, témat, subjektů, adjektiv, sloves, kontextu atd. Je také dobré mít text na papíře, kde si mohu podtrhovat a vypisovat různá slova. Jaké je centrální téma úryvku? Jaké je centrální sloveso úryvku? Kdo v textu vystupuje? Které osoby to jsou? Je také potřeba upozornit na jedno nebezpečí, které na nás při četbě číhá: říci jednoduše: „Ten úryvek jsem mnohokrát četl a už ho znám.“ Při každé četbě totiž úryvek Písma znovu ožívá, přichází jako úplně nový.
Meditatio
Cílem této druhé části zvané meditatio je odpovědět si na otázku: Co říká tento text mně samému? Meditace je okamžik, ve kterém k nám promlouvá Bůh. V každém slově Písma můžeme tedy hledat tvář Ježíše Krista. Je potřeba doslova „přežvykovat“ toto slovo, nechat ho proniknout do nejvnitřnějších částí naší bytosti. Vzorem je nám v tom Panna Maria, která meditovala a rozvažovala o slově Božím ve dne i v noci (Lk 2,19.51). Praktický postup při meditaci je jednoduchý - je vhodné si položit základní otázky: Jaká je hlavní myšlenka úryvku? Proč je pro mě úryvek důležitý a co mi říká? V které osobě v úryvku se nejvíc rozpoznám? Jaké myšlenky a pocity mi ta osoba přináší? Je zde důležité nechat působit Boží slovo na celou naši bytost a svými silami do tohoto slova pronikat. Doporučuje se neustále opakovat klíčová slova nebo i celou větu
.
Contemplatio
Cílem této třetí části zvané contemplatio je odpovědět si na otázku: Co řeknu Ježíši, který ke mně promlouval? Kontemplace není nic jiného než výsledek dobře vykonané četby, který pramení ze srdce. Jestliže lectio a meditatio jsou okamžikem naší aktivity, contemplatio je naopak okamžikem naší pasivity, neboť iniciativu má Bůh sám. Kontemplace není plodem naší vůle, ale je plodem, zakoušeným po působení Božího slova. Jde o to, abychom odpověděli na Boží výzvu svým životem. Někdy se doporučuje kontemplovat třeba i před vystavenou Nejsvětější svátostí.
«Primát svatosti a modlitby je nepochybně možný pouze na základě obnoveného naslouchání Božímu slovu. Od doby, kdy II. vatikánský koncil zdůraznil zásadní význam Božího slova v životě církve, se v oblasti pozorného naslouchání a soustavné četby Písma svatého udělalo jistě mnoho kroků kupředu. V rámci veřejné modlitby církve se Písmu svatému dostalo takové úcty, jakou si zaslouží. V hojné míře se k němu obracejí četní jednotlivci i celá společenství; mnozí laici využívají při studiu Písma svatého také vzácné pomoci teologického a biblického bádání. Díky pozornosti k Božímu slovu se nově probouzí především dílo evangelizace a katecheze. Nejdražší bratři a sestry, je třeba, abychom se v tomto směru dále upevnili a prohloubili, mimo jiné šířením výtisků Bible do rodin. Obzvlášť důležité je, aby se naslouchání Božímu slovu stalo živým setkáním skrze prastarou a stále živou tradici lectio divina, s jejíž pomocí můžeme vnímat biblický text jako živé slovo, které oslovuje, orientuje a buduje náš život.» (Jan Pavel II. - Novo Millennio Ineunte)